Pro krejcárek Hanièka se lopotí Dnes jde hodnì pozdì z roboty Pùjdu podél øeky, pomyslí si… Než slunko zapadne, pak kozièce dám A malým navaøím, … samé dobroty Inu,… dá se k vodì Spìchá, chvátá, pod nožkami nevšímá si bláta Celièká se zapotí U slepého koryta zaèíná se smrákat Dnes nìjak prapodivnì zaèly žáby kvákat A všudy toliko stínù jak v hlubokém lese Ani lístek nepohne se… Brekekééé…!!! Ozvalo se zpoza roští, tu zjevilo se mužisko ! Oèi vykulené civí na ní, pysky rudý voslintaný A je celé zelené… V bahnì si to fousa válí, a pod fousem… Krista - pána… Vobrovitý hambisko! Dìveèko - holèièko,…škemrá Pus mì do prdýlky, jen pomlíèím ti vajíèko… Zajiskøí mu oèièka hnìdkou posedlé Jedeš ty neøáde!,…zahømí Hanièka Jdi mi z cesty obludo!!, …zahømí podruhé Huš ty ropucho!!!, …zahømí potøetí Èesýlkùv úsmìv v škleb se mìní, no nedivme se Po tom klení… Než ji skolil, trvalo to drahnou chvíli Do vody tu nebožaèku musel vtáhnout A než vypustla dušièku, vlezl na to tìlo bílý… A natrhnul ji kaïák Ten veèer všudy v øece hovna byly A to je konec pøátelé milí