Blátivá je massa žvanivých to tvoreèkù. Nìkteré to na ulici. Nìkteré to v domeèku. Na píseècích hmotných statkù, maturit a diplómù, staví si to jistoty. To stalo se však jenom slupkou, té pradobytèí nuzoty. Dobré ráno. Dobrý den. Dobrý veèer. Dobrou noc. Tak dìlí si to tmu a žár, té rudé hvìzdy opodál. Nad níž chtìli by a nemají však moc. Tak uctívají dobrý mrav. Tak žijí v pravé víøe, že øíká si to pán. A morálce? Té rozcapené, vilné zhýøe? Vylizují z kundy maz. Jen plevelem vzácné zahrady je ten pøebujelý vøed, ten zemì homokaz.