Mistr: Jsem princem noci, anděl temné hvězdy, Dávám náruče ztracených snů. Slyším tvé volání, černá ikono ráje, Jsi v mém srdci bodnutý nůž. Markétka: Slyším nářek tvůj, dávno vím to vím, Že je měsíc tvůj bílý král. Srdce krvácí, ruku podej mi, Půjdem hledat svůj svatý grál. Mistr: Dám ti lásky svého těla temné voodoo, V noci se staneš černou madonou. Kradu tvé tělo, zradím tvou duši, Uprostřed pouště pak zanechám tě opuštěnou. Markétka: Dávno vím to vím, slyším volání, Celá hořím v obětí tvém. Vím, že s tebou dál život nekončí, V chrámu lásky, tajemných her. Oba: Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš, Dej mi svou víru, chrám lásky je náš. Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš, Dej mi svou víru, [: chrám lásky :] je náš. Mistr: A ty dál se ptáš, kdo mi sílu dává, Jsou to stíny mých dávných vojsk. Nikdo netuší, co se odehrává, V hluboké noci v ú;krytu hor. Markétka: Dávno vím to vím, slyším volání, Celá hořím v obětí tvém. Vím, že s tebou dál život nekončí, V chrámu lásky, tajemných her. Mistr: Vidíš mé tělo, vidíš má ú;sta A mojí sílu ale nikdy nikdo nezměří. Vidíš mé tělo, vidíš má ú;sta, Já jsem ta existence, v kterou nikdo nevěří. Oba: Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš, Dej mi svou víru, chrám lásky je náš. Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš, Dej mi svou víru, [:chrám lásky:] je náš. Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš, Dej mi svou víru, chrám lásky je náš. Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš, Dej mi svou víru, chrám lásky je náš. Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš, Dej mi svou víru, chrám lásky je náš. Poznej můj ú;děl, má ú;sta tu máš, Dej mi svou víru, [:chrám lásky:] je náš.