Černá Růže

Bezmocný, bezbranný
Ty nejsi a málo je vnímáš
Nekřičí, doufají
Snad můžeš víc jim dát

Stavíme z myšlenek ledový hráze
Absence pocitů ve studnách lží
Skrytý za ideje, slova a fráze
Spěcháme do krytu za zlatou zdí
Když někdo nemůže, má prostě smůlu
Co je nám do toho, nechte nás být
Nikdo se nestydí, nikdo nepomůže
A zbytky svědomí dávno už spí

Bez viny, spoutaní
Ty nejsi a málo je vnímáš
Oceníš, jednou oceníš
Kdo dává a ne se jen dívá

Jednou nám vykvete jen černá růže
Z absence pocitů, z výmluv a lží
Z nechuti pomoci toho, kdo může
Nevidí, neslyší za zlatou zdí
Jednou to zažiješ na vlastní kůži
Jednou to pochopíš, pozděj či dřív
Jednou si vzpomeneš na černou růži
A až jí utrhneš, zvadneš i s ní