Pohrben v nadejich

V zajetí noci
spřádám sítě všech svých vin
Tajemný pocit
na mě dýchá z rozvalin
Roste napětí, tvoje objetí
Jedovatý had
Vůně chladných gest,
uzavřených cest
Kterou mám se dát?

Dál půjdu sám,
co jiného mi zbývá
Vášeň ohnivá
Své pocity skrývám
Jenom spát, jenom snít
A tak dál odejít
Pohřbený v nadějích zůstávám
Pro svůj ztracený klid
Pro tíhu všech těch křivd
V chladivých peřejích klesám

Oprýskané dojmy
Stále stejná šeď
Jeden krok do tmy
Pak už není cesty zpět
Odmítnut čekám
a z otevřených ran
prýští záře hvězd
Její krásná tvář
ďáblu na oltář
Snad se mi jen zdáš