V útulcích Pro Ztracený
Kabát
Continúa después del anuncio
Jak rozdvojený druhý já, představa dost bláznivá.
Hračka v rukou dítěte, žena co se usmívá.
Podivnej sen se mi zdál dvojroli jsem v tom snu hrál.
Na vlastním pohřbu jsem byl a na hrob kytku si dal.
V útulcích pro ztracený upíjí smutek svůj z čistejch poháru.
Vzpomínky štípou na duši, jako hejna černejch komárů.
Continúa después del anuncio
Kdo to tvrdí, že jsem to já, smíchem zakrývá svůj pláč.
Možná, že se nepoznám pod maskou skrývám svoji tvář.
V tomhle světě je jen strach, barvu černou poznávám.
Jasně vídím, že jsem svůj vrah, funebráky potkávám.
V útulcích pro ztracený upíjí smutek svůj z čistejch poháru.
Vzpomínky štípou na duši, jako hejna černejch komárů.