Vrana

Papež plave v klystýru, šlauch už míří na díru
nevšedního malíře, co má klystýr na díře.
Štětku když do barvy namočí, mlaskaje do rytmu poskočí
jediný bleskový maneœuvre a už je na světě Chef d' œuvre.
On jest štětce gerojem, brutálního kýče cowboyem
udělal na terapeutku celkem příznivej dojem
jenomže ta dáma si to pořád dělá
v blázinci fasovaným elektrickým přístrojem.
Obdivuje Al-kajdu, ale i okultistu Jurajdu
taky Boba Zimmermana, i pyžama s runamama.
Pěstuje buršácký obyčej, nastaví kumpánům obličej
ale šosákům morální políček, tak jako do kafe rumíček.
On jest štětce gerojem, nápadů plnej vodojem
zdivočelá paleta náhle dostala průjem
músami vždycky políben, čerty všemi oblíben.
Maslo na cholstě, Naturmort igen.
Talentovanej kanibal, lidský ještě neměl, ale prej by si dal.
Modernistům nachystal funerál, k čemuž si opatřil arsenál
ostrý nůž, chandru, spleen a podél zdi se krade stín
a vzápětí než bys řekl „švec", v troubě se peče umělec.
On jest štětca gerojem, umetnosti predvojem,
kunsthistorický pojem gotovi sa pred bojem.
Svätý Martin s koňa hledí, država je s pokojem
poglavnik Ti salutuje predpisanym postojem!
Malovat žumpu celebrit a přitom se nepoblít
hromady stehen, kotlet, kýt, vosolit, zamíchat, usmažit!
Když zůstane jenom cynický škleb, trýzeň, hnědka, stříkot střev
tu náhle skví se světlý zjev, před vobrazem tuhne krev.
On jest štětce gerojem, s unikátním vývojem
lehce pluje příbojem před vítězným soubojem
až smrt pohne orlojem, pak zombiové s konvojem
vyrazí na velkej mejdan s feldmaršálem Martinem!