Jáma Pekel

Vesnice hoří, nocí jdu sám
Zkrátím si cestu přes pole, lán
Obklopen dýmem, na konci sil
Ač smysl neznám, jasný mám cíl
Vědomí ztrácím a přece bdím
Vede mě ďábel, tam dolu - k svým

Snad jsem již mrtev pro tento svět
Satan však sílu vrácí mi zpět
Konečně vidím pekelný chřtán
Do žhavých temnot vřele jsem zván
S tělem již nehmotným přícházím blíž
Za mnou se zavírá železná mříž

Jáma pekel, stokrát prokletá
Jáma pekel, krví zalitá

Teď sloužím ďáblu, smrtí a zlem
Roznáším zkázu, jsem démonem
V každém stavení černý oltář
Na každém obraze je moje tvář
S hrozivým smíchem vracím se sem
Příznivci ďábla padaj na zem
ČErná je touha, bledá však krev
Kdo není vyvolen, sklidí můj hněv
Marně se pachtí, modlí a sní
Démonem stát se ne každý smí
Posedlí vztekem vesnici boří
Marně vše dělají, marně stoh hoří!